Letní vedra poškozují auto rychleji, než si myslíte. Jak jej chránit?

Jak rychle se přehřívá auto na slunci

Interiér zaparkovaného auta se na přímém slunci dokáže změnit na nebezpečně horký prostor již během několika minut. Po vypnutí motoru a klimatizace začne teplota v zaparkovaném autě rychle stoupat. Sluneční záření proniká skrz okna a zahřívá palubní desku, volant, sedadla i další povrchy. Ty následně předávají nahromaděné teplo do interiéru, ze kterého se při zavřených dveřích a oknech nedokáže dostatečně rychle odvádět.

Teplota přitom nestoupá rovnoměrně. Nejrychleji se auto přehřívá během první půl hodiny, kdy nastává přibližně 80 % celkového nárůstu teploty.

Na základě provedených měření vychází, že za hodinu může být v zavřeném autě přibližně o 22 až 23 °C více, než je venkovní teplota. Pokud je tedy venkovní teplota 30 °C, v interiéru může po hodině přesáhnout 50 °C. Nebezpečných hodnot však může dosáhnout mnohem dříve. Americký Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA – National Highway Traffic Safety Administration) upozorňuje, že za určitých podmínek se může teplota v autě zvýšit téměř o 11 °C již za deset minut.

Zdroj: Orientační přepočet podle údajů amerického úřadu NHTSA a výzkumu o přehřívání uzavřených vozidel. Skutečná teplota závisí na počasí, typu vozidla a podmínkách parkování.

Povrchy vystavené přímému slunci ve vozidle přitom mohou být ještě žhavější. Zejména tmavá palubní deska, volant, kovové přezky bezpečnostních pásů nebo dětská autosedačka se mohou rozpálit natolik, že při dotyku způsobí bolest či popálení.

Ani mírně pootevřená okna nepředstavují spolehlivé řešení. Ve sledovaném výzkumu výrazně nesnížily rychlost přehřívání ani maximální dosaženou teplotu. Auto se proto může nebezpečně přehřát i během krátkého nákupu, při parkování ve stínu nebo v den, který na první dojem nepůsobí mimořádně teple.

Co nenechávat v autě během letních veder

I krátké zastavení se může snadno prodloužit, ať už jde o vyřízení drobnosti, vyzvednutí zásilky, návštěvu lékárny nebo nečekané zdržení. Teplota v zaparkovaném autě během krátké chvíle prudce stoupá. Ani plánovaných pět minut proto nelze považovat za bezpečný čas pro ponechání dítěte, zvířete nebo potraviny vyžadující chlazení v interiéru, v autě.

Děti a lidé odkázáni na pomoc

Dětský organismus se přehřívá přibližně tři až pětinásobně rychleji než organismus dospělého člověka. Nejmenší děti navíc nedokážou samy otevřít dveře, odepnout se z autosedačky, napít se ani přivolat pomoc. Nebezpečí hrozí i seniorům, nemocným lidem a osobám se sníženou pohyblivostí. V zaparkovaném autě je proto nelze nechávat bez dozoru ani s pootevřeným oknem nebo zapnutou klimatizací.

Mimořádně zrádná může být situace, kdy dítě v autě usne. Neobvyklá ospalost, ochablost nebo slabá reakce na hlas a dotek už mohou být projevem přehřátí, ne klidného spánku. Pozornost je třeba věnovat i zrychlenému dýchání, výraznému pocení nebo naopak horké suché pokožce, silné žízni, nevolnosti, zvracení, podrážděnosti, zmatenosti, křečím či ztrátě vědomí.

Pokud někdo v rozpáleném autě nereaguje, působí zmateně, má křeče nebo ztrácí vědomí, okamžitě volejte 112 nebo 155. V takovém případě je třeba člověka co nejrychleji dostat z auta do stínu nebo chladnějšího prostoru, odstranit nadbytečné oblečení a začít ho ochlazovat vodou, mokrými ručníky nebo prouděním vzduchu. Osobě, která je v bezvědomí, má křeče nebo nedokáže bezpečně polykat, nepodávejte nápoje. Při úpalu rozhoduje rychlé přivolání pomoci a okamžité ochlazování.

GARDEON TIP: Před zamknutím vždy zkontrolujte celé vozidlo, zejména zadní sedadla. Klíče uchovávejte mimo dosah dětí a vysvětlete jim, že auto není místo ke hraní. Dítě totiž nemusí zůstat ve vozidle jen úmyslně, může v něm být zapomenuto nebo se samo dostat do odemčeného auta.

Domácí zvířata

Stejně nebezpečný je pobyt v rozpáleném autě pro psy, kočky a další domácí zvířata. Psi se ochlazují zejména zrychleným dýcháním a pouze v malé míře přes polštářky tlapek. Když je však vzduch v autě horký a neproudí, tento způsob ochlazování nestačí a tělesná teplota zvířete může rychle vystoupat na život ohrožující úroveň.

Mezi varovné příznaky patří nepřiměřeně intenzivní nebo namáhavé dýchání, nadměrné slinění, výrazná únava, nejistá chůze, ztráta koordinace, zvracení, průjem, zarudlé nebo fialové dásně a kolaps. Zvíře, které leží bez pohybu nebo slabě reaguje na hlas a dotek, nemusí jen odpočívat, ale může již ztrácet vědomí v důsledku přehřátí.

Při podezření na úpal přemístěte zvíře do stínu nebo chladnějšího prostoru a začněte jej okamžitě ochlazovat vodou chladnější než jeho tělo. Zároveň zajistěte proudění vzduchu a kontaktujte veterináře. Zvíře nepřikrývejte mokrým ručníkem, který může zadržovat teplo, a v ochlazování pokračujte i během převozu na kliniku.

Bezpečnost zvířete nezaručí ani pootevřené okno či parkování ve stínu. Stín se může během dne posunout a interiér auta se přehřívá i bez přímého slunečního záření. Domácí zvíře proto nenechávejte v zaparkovaném autě bez dozoru ani během krátkého zastavení.

Potraviny a nákup

Horko výrazně zkracuje dobu, po kterou lze bezpečně přepravovat chlazené a mražené potraviny. Nejcitlivější jsou maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, lahůdkové saláty, hotová jídla, nakrájené ovoce a zelenina či dětská výživa vyžadující chlazení. Nezapomínejte, že do bezpečné doby přepravy se počítá celé období od vyjmutí potraviny z chladicího nebo mrazicího boxu v prodejně.

Chlazené potraviny by měly být uchovávány při teplotě nejvýše přibližně 4 °C. Bakterie množí rychle v rozmezí přibližně 4 až 60 °C. Potraviny podléhající zkáze by proto neměly zůstat bez chlazení déle než dvě hodiny, přičemž při teplotě prostředí nad 32 °C se tato doba zkracuje na jednu hodinu. Rozpálený interiér nebo kufr auta může tuto hranici překročit už krátce po zaparkování.

Mikrobiologicky nebezpečné jídlo nemusí zapáchat, změnit barvu ani vypadat pokaženě. Ochutnání proto není bezpečný způsob kontroly. Pokud nevíte, jak dlouho byla citlivá potravina vystavena vysoké teplotě, bezpečnější je nekonzumovat ji.

V létě vkládejte chlazené a mražené výrobky do nákupního košíku až nakonec a po nákupu směřujte ideálně přímo domů. Na delší cestu použijte termoizolační tašku nebo chladicí box s dostatečným množstvím chladicích vložek. Nikdy nenechávejte nákup v zaparkovaném autě během vyřizování dalších povinností a po příjezdu jej co nejdříve uložte do chladničky nebo mrazničky.

Co dalšího nenechávat v rozpáleném autě

Vysoké teploty mohou poškodit i předměty, které řidiči běžně nechávají v přihrádce, kufru nebo na sedadlech. Rizikové jsou zejména:

• zapalovače a plynové náplně,
• aerosolové spreje,
• powerbanky, telefony a notebooky,
• léky citlivé na teplotu,
• kosmetika a opalovací přípravky,
• sycené nápoje v uzavřených obalech.

U předmětů pod tlakem se může obal zdeformovat nebo prasknout a jeho obsah může uniknout. Vysoká teplota může zkrátit životnost elektroniky a baterií a v krajním případě způsobit jejich poškození nebo nebezpečné přehřátí.

Jak letní vedra poškozují auto

Jedno odpoledne na slunci vůz zpravidla nezničí. Opakované přehřívání, UV záření a výrazné změny teploty však urychlují stárnutí jeho materiálů a mohou zhoršit stav již opotřebovaných dílů. Nejvíce trpí auta, která během léta pravidelně parkují venku bez jakékoli ochrany.

Lak, světla a vnější plasty

Přímé slunce a UV záření postupně oslabují ochranné vrstvy karoserie. Lak může ztrácet lesk, barva blednout a nelakované plastové díly či kryty světel mohou časem matnět. Ptačí trus, zbytky hmyzu a mízu je třeba z rozpáleného laku odstranit co nejdříve, neboť při delším působení mohou poškozovat jeho povrch.

Nejvíce jsou vystaveny vodorovné plochy, na které slunce dopadá přímo, tedy střecha, kapota a kufr zavazadlového prostoru. Pravidelné mytí a ochranný vosk pomáhají, ale nejúčinnější je omezit každodenní působení přímého slunce. Parkování v garáži nebo pod přístřeškem snižuje vystavení vozidla nadměrnému UV záření.

Palubní deska, sedadla a těsnění

V interiéru dostávají nejvíce zabrat palubní deska, volant, čalounění a části dveří u oken. Dlouhodobé působení tepla a slunečního záření může vést k blednutí barev, tvrdnutí materiálů, vysušování kůže a koženky nebo postupnému poškození povrchových vrstev. Citlivá mohou být i lepidla používaná v obložení interiéru.

Vysoké teploty a opakované rozpínání a stahování postupně opotřebovávají i pryžové prvky. Stěrače mohou ztvrdnout, popraskat a místo čistého setření vody zanechávat na skle šmouhy. Podobnou pozornost si zaslouží těsnění kolem oken a dveří, pokud ztratí pružnost nebo přestanou dobře doléhat, mohou propouštět vodu a zvyšovat hluk během jízdy.

Autobaterie může selhat až s odstupem

Mnozí řidiči spojují problémy s autobaterií zejména se zimou, ale velkou část poškození může způsobit právě letní teplo. Horko urychluje chemické reakce, ztrátu kapaliny a oxidaci vnitřních částí olověné baterie. Tím se postupně snižuje její schopnost udržet dostatečný náboj.

Následky se nemusí projevit okamžitě. Baterie může během léta ještě fungovat, ale první problémy se ukáží až po ochlazení, kdy motor potřebuje při startu více energie. Pokud je baterie starší, motor startuje pomaleji nebo se objevují výpadky elektrických systémů, nechte zkontrolovat její stav, kontakty a zbývající kapacitu. Letní poškození se totiž může naplno projevit až po příchodu chladnějšího počasí.

Pneumatiky a čelní sklo

Se stoupající teplotou se mění také tlak vzduchu v pneumatikách. Společnost Continental uvádí, že při zvýšení venkovní teploty o 10 °C může tlak narůst přibližně o 1,6 PSI, tedy asi o 0,11 baru. Nesprávně nahuštěné, poškozené nebo výrazně opotřebované pneumatiky se na horké vozovce více zahřívají a roste u nich riziko poškození. Tlak proto kontrolujte na studených pneumatikách a řiďte se hodnotou doporučenou výrobcem vozidla, ne maximálním tlakem uvedeným na bočnici pneumatiky.

Horko může zhoršit i již existující poškození čelního skla. Drobný odštěp nebo prasklina se při opakovaném zahřívání skla a prudkém ochlazení mohou dále rozšiřovat. Velmi studený vzduch proto nesměrujte okamžitě na rozpálené sklo a drobné poškození nechte opravit dříve, než se zvětší.

Chladicí systém, kapaliny a klimatizace

Motor se během horka musí zbavovat tepla v náročnějších podmínkách. Pokud je chladicí kapaliny málo nebo jsou hadice, ventilátor, termostat či vodní čerpadlo opotřebované, zvyšuje se riziko přehřátí motoru. Extrémní teplo zároveň více zatěžuje motorový olej, chladicí kapalinu a další provozní náplně.
Více práce má také klimatizace. Když musí klimatizace opakovaně ochlazovat výrazně přehřátý interiér, pracuje déle a intenzivněji. Před jízdou proto pomůže na chvíli otevřít dveře nebo okna, vypustit nejžhavější vzduch a teprve poté začít naplno chladit.

Clona za čelním sklem, ochrana laku a pravidelná údržba dokáží následky veder zmírnit. Při každodenním parkování u domu však poskytuje nejúčinnější ochranu trvalé zastínění vozidla přístřeškem nebo garáží.

Jak chránit auto u domu před horkem

Nejúčinnějším způsobem ochrany auta před letním přehříváním je omezit působení přímého slunečního záření. Reflexní clona sice pomůže chránit palubní desku a volant, ale nezabrání tomu, aby se přehřívala karoserie, střecha, sedadla a další části vozu. Při pravidelném parkování u domu proto poskytuje podstatně lepší ochranu přístřešek nebo garáž.

Přístřešek na auto poskytuje stín i přirozené větrání

Přístřešek chrání vozidlo před přímým sluncem, přičemž jeho otevřené strany umožňují volné proudění vzduchu. Auto se proto neohřívá tak intenzivně jako na nekrytém parkovacím místě a nahromaděné teplo se může snáze odvádět.

Kromě letního slunce chrání přístřešek auto také před deštěm, sněhem, námrazou a podle zvoleného řešení i před krupobitím. Výhodou je pohodlný přístup bez potřeby otevírat garážová vrata. Boční výplně mohou zároveň omezit dopad nízkého ranního nebo odpoledního slunce, deště a větru.

Přístřešek je vhodný zejména tehdy, když potřebujete:

• vytvořit zastíněné parkovací místo pro jedno nebo více aut,
• zachovat přirozené proudění vzduchu,
• pohodlně a rychle přistupovat k vozidlu,
• chránit auto před počasím bez budování zcela uzavřeného prostoru.

Garáž poskytuje komplexnější ochranu

Montovaná garáž chrání vůz nejen shora, ale i ze stran. Kromě slunce, deště, sněhu či krupobití omezuje přístup prachu, nečistot a cizích osob. Uzamykatelný prostor lze využít i k uskladnění pneumatik, kol, nářadí nebo autopříslušenství.

Ani v uzavřené garáži však není teplota automaticky nízká. Výsledek závisí na její orientaci, barvě, typu střechy, větrání a případné izolaci. Hlavní výhodou je, že auto nestojí na přímém slunci a jeho povrchy se nerozpálí tak intenzivně jako na otevřeném parkovišti.

Garáž je vhodnější, když požadujete:

• ochranu auta ze všech stran,
• uzamykatelné parkování,
• dodatečný prostor pro skladování,
• větší ochranu před větrem, nečistotami a nepříznivým počasím,
• možnost doplnit vrata, boční dveře, okna nebo další vybavení.

Při výběru mezi přístřeškem a garáží proto nerozhoduje pouze cena či dostupný prostor. Zvažte také počet vozidel, orientaci parkovacího místa, potřebu skladování a to, zda upřednostňujete otevřené odvětrané stání nebo uzamykatelný prostor.

Jak chránit auto před horkem na cestách

Pokud nemáte k dispozici garáž ani přístřešek, snažte se alespoň omezit čas, po který stojí auto na přímém slunci. Ideální je podzemní nebo kryté parkoviště, případně stín budovy. Při parkování pod stromy počítejte s ptačím trusem, mízou či padajícími větvemi a nezapomínejte, že stín se během dne posouvá.

• Používejte reflexní clonu na čelní sklo. Pomůže omezit rozpálení palubní desky, volantu a předních sedadel. Při delším parkování mohou pomoci také boční clony. Dětskou autosedačku nebo volant můžete překrýt světlou textilií.
• Před jízdou nejprve vyvětrejte interiér. Otevřete na chvíli dveře nebo okna a nechte nejžhavější vzduch uniknout. Po nastartování ještě krátce větrejte, následně okna zavřete a zapněte klimatizaci s vnitřní cirkulací vzduchu.
• Na pootevřená okna se nespoléhejte. Malá škvíra nedokáže zabránit výraznému přehřívání auta a zároveň může zvýšit riziko krádeže nebo vniknutí deště.

Reflexní clona, stín či krátké vyvětrání dokáží pobyt v autě zpříjemnit, nenahrazují však stabilní zastínění a nikdy nedělají ze zaparkovaného vozidla bezpečné místo pro dítě nebo zvíře.

Přístřešek nebo garáž ochrání auto po celý rok

Reflexní clona nebo parkování ve stínu pomohou zejména mimo domov. Při každodenním parkování však poskytne spolehlivější ochranu přístřešek nebo montovaná garáž, která auto chrání nejen před přímým sluncem, ale i před deštěm, sněhem a krupobitím.

Montovaná garáž poskytuje komplexnější ochranu ze všech stran a zároveň vytvoří uzamykatelný prostor pro parkování a uskladnění pneumatik, kol, nářadí či autopříslušenství. Gardeon nabízí garáže a přístřešky pro jedno i dvě auta, přičemž je lze rozměry, barevností, typem střechy a dalšími prvky přizpůsobit prostoru u domu.

V online konfigurátoru Gardeon si můžete vybrat rozměry, barvy a designové doplňky a vytvořit řešení, které bude prakticky i vzhledově odpovídat vašemu domu. Auto tak nebude chráněno pouze během letních veder, ale po celý rok.