Fascinuje vás včelařství a chtěli byste mít vlastní úly na zahradě? Tohle všechno byste měli vědět předtím, než se do tohoto koníčku pustíte.
Fascinuje vás včelařství a chtěli byste mít vlastní úly na zahradě? Tohle všechno byste měli vědět předtím, než se do tohoto koníčku pustíte.
Kromě okouzlujícího tance kolem květin, hrají včely klíčovou roli i ve složitém tanci života. Díky opylování včelami máme stále dostatek plodin, ovoce a zeleniny.
Včelařství, starodávné umění s tisíciletými kořeny, zaznamenalo v moderní době opět úspěch jako udržitelné a obohacující poslání na záchranu naší planety. V našem rozsáhlém průvodci se pustíme do průzkumu začátků včelařství v zahradě a podíváme se na každý aspekt – od založení úlu, až po fascinující výhody, které přináší nejen pro životní prostředí, ale také pro včelaře či včelařku s rozhledem.
Ještě předtím, než se do včelařství pustíte, doporučujeme vám něco si o tom nastudovat. Existuje mnoho zdrojů, ať už knižních, nebo online, kde se dozvíte mnohé informace o tomto krásném a důležitém koníčku, či dokonce poslání. Následně vám doporučujeme vyzkoušet si to na vlastní kůži, tedy jakýsi první kontakt se včelami. Můžete tak učinit formou kroužků, kurzů a školení, nebo se můžete zeptat vašeho lokálního včelaře.
Kromě zjištění, zda vás tento koníček baví, byste měli navštívit i alergologa. Pokud vám ještě nikdy nedělali alergologické testy a nejste si jisti, jak reagujete na poštípání včelami, neváhejte a objednejte se. Při včelaření se poštípání nedá vyhnout a neočekávaná alergická reakce může být až život ohrožující.
Ještě předtím, než se pustíte do vyřizování povolení a registrace, budete si muset zvolit vhodné místo pro váš úl. Tento prostor by měl být v ideálním případě situován daleko od míst s vysokým provozem a poskytnout včelám klidné prostředí. Existují přesná pravidla umístění úlů, která vám také doporučujeme nastudovat. Je v nich obsažena minimální vzdálenost od veřejných komunikací, od sousedů, kolik rodin je povoleno na jaké území a mnohé jiné důležité informace.
Právě vztahy se sousedy jsou při výběru správné lokality velmi důležité, přečtěte si také doporučení, jak umisťovat včelstva. Důležité je dbát na dobré mezilidské vztahy a ohleduplnost k okolí.
Vaše úly budete muset také umístit na dostatečně slunné místo. Vystavení slunečnímu záření je rozhodující a také je důležitá rozmanitá škála kvetoucích rostlin v okolí, zajišťujících nepřetržitý zdroj nektaru, který naplňuje nutriční potřeby včel.
Při výběru lokality si tedy dejte pozor zejména na její úživnost, soustřeďte se na to, jaké plochy kvetoucích rostlin se nacházejí v okruhu o poloměru 2-3 km od vašeho včelstva. Dále je důležité zjistit, zda se v těchto místech nedrží vlhkost po většinu roku, ale dostupnost vody je pro včely velmi potřebná a důležitá.
Některé lokality jsou již „převčelené“, což znamená, že je tam umístěno příliš velké množství úlů na malé ploše. Má-li již jiný včelař v dané lokalitě větší počet úlů, může se stát, že pro vaše včelstvo by nemusel být dostatek potravy.
Pokud pocítíte, že je včelařství opravdu pro vás a budete si chtít založit vlastní včelstvo, je třeba se registrovat jako chovatel a nahlásit budoucí umístění stanoviště včetně počtu včel Českomoravské společnosti chovatelů, na základě kterého vám bude přiděleno registrační číslo chovatele a registrační číslo stanoviště.
Doporučeno je také nahlášení se na místní základní organizaci – Český svaz včelařů. Dále je stanoviště včelstev třeba nahlásit také na místně příslušný obecní nebo městský úřad (příslušným formulářem). V případě, že se stanoviště nachází ve volné přírodě, je vhodné přiložit situační plánek. Detaily, co vše je třeba vyřídit a mnohé jiné najdete i v článku o zákonných povinnostech včelaře.
Dříve než si zajistíte vaše první včelstvo, budete se na něj muset pořádně připravit nejen vědomostmi, ale také pomůckami. V první řadě budete potřebovat kvalitní úly. Těch je hned několik typů, na Slovensku je tradičně nejrozšířenější včelaření v úlech typu B10 a v Česku je nejrozšířenější rámková míra 39 x 24 cm. Ovšem nejlepší bude, pokud si zvolíte úly stejného typu, jako má váš učitel. Doporučujeme však vybírat zejména dřevěné úly, které jsou pro včely nejpřirozenější.
Před koupí úlů je třeba vzít v úvahu i věk a fyzické možnosti včelaře, protože například vysoké „B“ rámečky mají vyšší hmotnost nástavků (bedniček), se kterými bude včelař manipulovat (30 až 40 kg). Existují také úly s nízkými rámečky, například 2/3 Langstroth, kde je hmotnost přibližně poloviční.
Méně rozšířené jsou tzv. úly „ležany“, u kterých včelař vždy pracuje jen s jednotlivými rámečky. Tento typ úlů je vhodný pro starší osoby nebo pro lidi s fyzickým omezením.
Dále budete potřebovat:
Kromě nákupu úlů a včelařského vybavení je třeba myslet také na jejich uskladnění. Připravte si prostor pro uložení všech těchto věcí, kde byste měli mít i rezervní úly. Vhodná místa jsou suchý čistý sklep nebo zahradní domek.
Cenově vás nová výbava na cca 5 včelstev vyjde kolem 37 000-70 000 Kč, v ceně jsou započtena už i včelstva. Investice do kvalitního vybavení zajišťuje bezpečnost včelaře i pohodu včel.
Nejvhodnější je si hned od začátku pořídit nové úly, kterými investujete do zdraví včel a na které platí dotace z EU pro začínajícího včelaře, která se vztahuje i na další technické vybavení. Při pořizování včelstev je vhodné zvolit nákup tzv. oddělku.
Důležité je však dbát na všechny náležitá vyšetření a povolení k převozu. Nejvhodnější v tomto případě je nákup oddělku od chovatele matek, jehož včelstva budou mít díky tomu výborné vlastnosti, a navíc je jeho chov pod pravidelnou veterinární kontrolou. Obecně se však ze začátku doporučuje ne více než 4-5 včelstev.
Včelstva vám doporučujeme koupit od registrovaných chovatelů včel, kteří splňují požadavky ve smyslu Národního programu eradikace moru včelího plodu. Důležité při jejich koupi je, aby byly vyšetřený na mor včelího plodu a aby byly prohlédnuty veterinárním lékařem.
Nákup byste si měli domluvit dostatečně předem, kvalitní dodavatelé mají obvykle rezervace i na sezónu dopředu. Pokud se zájemce o včelaření dohodne na zaučení u místního včelaře, často se s ním umí rovnou dohodnout na prodeji potřebných včelstev.
Včelstva je vhodné kupovat z podobné lokality (nadmořská výška) jako budou umístěna. Není vhodné, např. do nížiny umisťovat včely z horských oblastí.
Když jste si vybrali vhodné a idylické místo, je čas postavit si úly. Zajistěte, aby byly rovné a stabilní. Úly se umisťují na podstavce různých konstrukcí, aby neležely přímo na zemi a zabránilo se tak přístupu vlhkosti, sněhu a škůdců.
Orientace česny („vchod“ do úlu) na jih (JZ, JV) je ideální, ale je třeba ji volit i s ohledem na sousedy, aby včely nevylétávaly přímo na pozemek souseda. Pokud je to problém, lze otočit česnu i na východ nebo západ. Včelám přitom více pomůžeme, jsme-li schopni úly umístit pod listnatými stromy, aby vytvářely stín před horkým poledním sluncem.
Pokud už máte rozestavěné úly a zakoupená včelstva, je čas na ubytování včel do jejich nového působiště. Odstraňte několik rámečků z plodiště a uvolněte tak prostor pro včely. Doporučujeme vám postříkat včely cukrovou vodou, aby se uklidnily a připravily na přechod do úlu. Několika pevnými zatřeseními rojáku nebo transportní bedničky se většina včel dostane do svého nového domova. Když jsou včely v úlu, začněte postupně vracet vytažené rámečky na jejich místo. Dělejte to však opatrně, abyste žádné včele neublížili.
Krmení včel roztokem cukru a vody je nezbytné, než si založí svůj nový domeček. Drobné otvory ve víku nádoby umožňují včelám přístup k tekutině. Pokračujte v krmení, dokud nepřestanou používat roztok cukrové vody a nebudou závislé na okolním jarním nektaru.
Přikrmení (podněcování) včel se provádí roztokem cukru a vody v poměru 1:1 (1kg cukru + 1l vody). Pokud příroda v daném čase nabízí dostatečné možnosti snášky nektaru a pylu, další krmení není nutné. Na konci léta je třeba včelstvům zajistit dostatek zásob na zimu. Ideálně jejich vlastní med, který je potřeba jim v úlu nechat, protože je to jejich přirozená potrava. Pokud mají zásob málo, potrava se může doplnit cukrovým roztokem, buď v poměru 1:1, nebo 3:2. Tak, aby v úlu bylo alespoň 12-15 kg zásob.
Když se včelky zabydlí, nezapomeňte pravidelně kontrolovat úly. Pravidelné kontroly je potřeba provádět kvůli zamezení rojení včelstev minimálně každých 7-9 dní, zhruba od konce dubna do začátku července, v závislosti na lokalitě a nadmořské výšce. Ujistěte se, že vnějšek úlu je čistý a bez včelích výkalů, přistávací deska je bez podestýlky a na úlu nejsou žádní mravenci.
Pokud se včelařením začínáte, zapisujte si vše, co v úlu vidíte a děláte. Časem si tak budete schopni ověřit účinnost a smysl zásahů, které v úlu děláte. Je přirozené, že na začátku vás bude lákat každou chvíli úly otevírat, nezapomeňte však, že včely tím vyrušujete. Někdy se stává, že začátečníci „vypozorují“ včely až ke smrti – zbytečnými zásahy je příliš oslabí, až to může vést k úhynu včelí rodiny.
Vyhněte se tomu, abyste při každé prohlídce hledali matku – její nalezení v úlu vyžaduje zkušenosti a někdy i trochu štěstí. Ve většině případů při prohlídce stačí nalézt v buňkách vajíčka resp. mladý plod, což potvrdí, že matka je přítomna a klade, víc ji hledat nemusíte.
Včelstva se takříkajíc rozmnožují dělením. Roj představuje potomstvo včelstva a rojení je přirozený pud včel. Pokud včely cítí, že jich je v úlu dost a že mají dostatek zásob, vychovají si několik mladých matek. Když se tyto vylíhnou (obvykle první mladá matka zabije ostatní, ještě nevylíhlé, případně mezi sebou svádějí souboje, pokud se vylíhnou ve stejnou dobu), stará matka s částí včel opustí úl a vylétají hledat novou dutinu, kde si mohou vystavět nové hnízdo.
Roj většina lidí zná jako velký střapec včel visící někde na větvi a obvykle z něj mají strach. Proto pokud budete chovat včely v intravilánu, je třeba se o včelstva starat tak, abyste rojení předcházeli (a tím předcházeli i zbytečným konfliktům se sousedy, pokud u nich sedne váš roj).
Dávejte si pozor na roje, a pokud nějaký spatříte, poraďte se na začátek se zkušenějším včelařem, který vám pomůže roj odchytit. Roj je pro včelaře hodnotný, proto je třeba jej co nejdříve odchytit a umístit do nového úlu.
Při každé kontrole si všímejte případných příznaků nemocí nebo výskytu škůdců. Včely ohrožuje mnoho nemocí, parazitů a škůdců. Dobrý zdravotní stav, založený na kvalitní výživě včel, je předpokladem k tomu, aby se většina nemocí vašim včelstvům vyhnula. Naopak včelstva oslabená nedostatečnou výživou snadno podléhají šíření různých nákaz.
Nejrozšířenějším parazitem je kleštík včelí (Varroa destructor), kterého najdeme prakticky v každém úlu v Česku. Existují různé způsoby ošetřování včelstev s cílem likvidace kleštíka, je potřeba si je nastudovat a dodržovat je. Neúčinné nebo zanedbané ošetřování vede nejen k úhynu včelstev, ale také k šíření kleštíka do včelstev k okolí (ohrožení cizích včelstev).
Nejobávanějším onemocněním je mor včelího plodu. Je to infekční onemocnění projevující se hynutím mladých larev v buňkách pláství a charakteristickým zápachem. Tuto nákazu je povinno hlásit veterinární zprávě.
Jednou do roka se vám na kontrolu včelstev ohlásí asistent veterináře, který vám včelstva prohlédne a zkontroluje včelí plod, zda nenese známky nákazy morem včelího plodu.
Část včelařů považuje vosy za nepřítele včel, ale zdravé včelstvo se dokáže vosám snadno ubránit. Proto pokud spatříte, že vám vosy chodí často do některého úlu, tak je to varování pro vás, že s tou rodinou něco není v pořádku.
Na každého škůdce existuje jiná metoda k odstranění, a pokud nějakého najdete, poraďte se raději s vaším lokálním včelařem či vaším učitelem, který vám rozhodně ochotně poskytne nejlepší rady.
Včelstvo je úžasně organizovaná společnost s královnou, včelami dělnicemi a trubci, z nichž každá má odlišné úkoly. Královna, zodpovědná za snášení vajec, řídí rytmus úlu. Včely dělnice se starají o hledání potravy, ošetřování a obranu. Trubci, včelí samci, hrají zase klíčovou roli při páření s královnou.
Činnosti včel se mění spolu s ročními obdobími. Jaro signalizuje intenzivní hledání potravy a rozšiřování úlů. Léto je svědkem vrcholu aktivity, kdy včely sbírají nektar a pyl na výrobu medu. Podzim znamená snížení hledání potravy, když se kolonie připravuje na zimu. Zima je časem oddechu a ochrany, včely se shlukují, aby si udržely teplo.
Jednou z nejvýznamnějších výhod včelaření ve vaší zahradě je zlepšení jejího opylování. Včely, hlavní opylovači, zajišťují efektivní opylování ovocných a zeleninových plodin, což vede k lepší a početnější úrodě a vyšší kvalitě produkce. Pomáhají tak celému ekosystému a jsou jeho velmi důležitou součástí.
Sklizeň medu je pro včelaře další příjemnou odměnou. Benefity však přesahují rámec samotného medu. Včelaři mohou sbírat včelí vosk, propolis, mateří kašičku a včelí pyl – každý z nich má jedinečné vlastnosti a přínosy pro zdraví.
Apiterapie, neboli terapeutické využití včelích produktů, existuje již po staletí a vyskytuje se v nejedné kultuře. Pro apiterapii se používají zejména následující včelí produkty:
Včelařství není jen o získávání výhod ve formě medu či propolisu. Podporuje také hluboké spojení s přírodou. Jak se včelař stará o úl, začíná se nalaďovat na rytmy ročních období a složitou dynamiku v kolonii. Toto spojení podporuje všímavost a hlubší uznání přírodního světa.
Apidomek, respektive včelí domeček, je dřevěný domeček vytvořený přímo nad včelími úly. Konstrukce apidomku bývá buď zcela individuální design konkrétního včelaře, ale často si včelaři přizpůsobují např. zahradní domky s vhodnými rozměry a dispozicí pro tento účel.
Vzduch v apidomečku je voňavý a nasycený aroma medu, propolisu, pylu a silic. Působí nejen na nervovou soustavu jako aromaterapie, ale díky svému složení má také protizánětlivý, antivirový a antibakteriální efekt. Pobyt v apidomečku se stává stále více vyhledávanou formou relaxace a terapie. I v Česku najdeme několik takových domků, tak neváhejte a vyzkoušejte je na vlastní kůži. Možná vás včelařství začne tak bavit, že si apidomek postavíte i vy! 😊
Podpora včel není jen v přímém včelařství. Chcete-li pomoci, aby se včelám ve vašem okolí dařilo, můžete je podpořit tím, že zlepšíte jejich podmínky. Výsadba pestré škály květin, které kvetou v různých časech, zajišťuje nepřetržitý zdroj potravy pro tyto životně důležité opylovače. Původní rostliny, které se vyvinuly spolu s místními populacemi včel, jsou vynikající volbou.
Zvažte začlenění polních květin, levandule, slunečnice a bylinek do vaší zahrady, včelky to jistě potěší. Ve zkratce jakákoli malá plocha osázená kvetoucími rostlinami je ku prospěchu včel a dalších opylovačů. Čím pestřejší skladba z pohledu druhů a zejména termínů jejich kvetení postupně během celé sezóny (od časného jara do pozdního podzimu), tím lépe.
Udržování zahrady přátelské ke včelám vyžaduje vyhýbání se používání škodlivých pesticidů a herbicidů. Tyto chemikálie mohou představovat hrozbu pro včely a narušit jejich citlivé ekosystémy. Osvojte si postupy ekologického zahradnictví, abyste zajistili zdraví a pohodu vaší zahrady i domácích opylovačů.
Včelaření v zahradě je holistické a obohacující úsilí, které dalece přesahuje jen výrobu medu. Jedná se o symbiotický vztah, který prospívá životnímu prostředí, ale i včelaři. Pochopením složitosti včelařství, osvojením si udržitelných postupů a pěstováním zahrady přátelské ke včelám aktivně přispíváte k ochraně těchto základních opylovačů. Věříme, že jste se něco přiučili o tom, jak se začít tomuto krásnému poslání věnovat. Držíme vám palce.
Za pomoc při revidování a doplnění článku o hodnotné informace děkujeme Ing. Rudolfu Kotruszovi, předsedovi o.z. Zoborské včely.