Ikona telefonu +420 604 702 702 Po - Pá 7:30 - 17:00

Jak si udělat správný vyvýšený záhon

Biely vyvýšený záhon
Publikované 21.10.2021 10:00

Už vás pořádně bolí záda z pletí plevele a okopávání? Přemýšlíte nad vyvýšenými záhony, které by vás osvobodili od věčného ohýbání se a práce v hlubokém předklonu? Jistě, tento problém dokážeme vyřešit, ale abyste byli s výsledkem opravdu spokojeni, při jejich budování byste měli dodržet několik pravidel.

Kdy ano, kdy ne?

Kromě toho, že vyvýšené záhony vás mohou zbavit nepříjemného ohýbání se a tím šetřit vaše záda, mají i další výhodu – dá se v nich dosáhnout úplně jiná kvalita půdy, než máte na pozemku. Perfektně se tedy hodí tam, kde je neúrodná zem či vysoká spodní voda, nebo v případech, kdy potřebujete pro rostliny různé parametry půdy (například borůvkám vyhovuje kyselá půda, rajčatům či mrkvi zase více zásaditá). K jejich výhodám patří i jednodušší ochrana před krtky, a to, že výše zasazené rostliny nejsou tak náchylné na poškození přízemními mrazíky.

Vyvýšený záhon v GARDEONe

Naopak nevýhodou vyvýšených záhonů je jejich náchylnost k přehřívání, které nevyhovují některým druhům zeleniny, a také rychlejšímu prosychání, a tedy vyšší spotřeba vody. Na pěstování také využijete menší plochu pozemku a záhony se nedají jednoduše zrýt a přeskupit jinak, jak je to běžné v klasické zahradě (vyvýšené záhony se dokonce neryjí vůbec). Je tedy potřeba trochu jinak plánovat co, kam a kdy vysadíte. A samozřejmě s jejich vybudováním a údržbou jsou spojené vyšší náklady a i více práce.

Nenechte se tedy unést jen představou většího pohodlí při práci. Dříve, než začnete plánovat stavbu vyvýšených záhonů, dobře zvažte všechny pro i proti.

Vhodné místo, vhodné rozměry

Při výběru místa byste měli brát v úvahu v první řadě nároky rostlin, tedy množství slunce, ale i to, nakolik bude záhon vystaven větru. Jelikož jde o výrazný prvek, který ovlivní vzhled zahrady, můžete záhony využít například na oddělení zón s různými funkcemi, nebo k vytvoření zákoutí, linie vedle plotu či zajímavého seskupení v některé části pozemku. Důležitým kritériem je i vzdálenost záhonů od zdroje vody a také od zahradního domku či garáže, kde máte uložené nářadí – pokud si chcete vyvýšeným záhonem zjednodušit práci, nepřidávejte si ji tím, že se k němu pro jeho nešikovné umístění zbytečně naběháte.

Kvety v bielom vyvýšenom záhone

Rozměry záhonů by měly vycházet jednak z plochy, kterou máte k dispozici, jednak z toho, aby se vám pohodlně pracovalo. Výška záhonu bývá přibližně 70 až 90 cm, šířka by měla být taková, abyste pohodlně dosáhli do středu – pokud je záhon přístupný ze dvou stran, měl by být široký nejvíce 160 cm, někomu však postačí i metr. Je totiž velký rozdíl v tom, zda se o něj bude starat drobná žena, která nemá ani metr šedesát, nebo téměř dvoumetrový muž.

Při plánování rozměrů je proto nejlépe vyzkoušet si, v jaké výši se vám bude ještě dobře zalévat a do jaké vzdálenosti pohodlně dosáhnete při okopávání či pletí plevele. Délka záhonu může být v podstatě jakákoliv a měla by vycházet zejména z rozměrů plochy, kterou máte k dispozici. Důležitá je však šířka chodníku mezi záhony – určitě by neměl být jen tak tak na projetí. Myslete na to, že se k záhonům budete muset občas dostat i s kolečkem. Pokud chcete chodníky vydláždit, počítejte s rozměry konkrétní dlažby. Ušetříte si tím řezání či spáry po okrajích, které by se špatně udržovali.

Který materiál je nejlepší?

Vyvýšené záhony je zvykem budovat z různých materiálů – z cihel, takzvaných dé-té-ček, tedy betonových tvárnic, které se používají na stavbu základů, z palisád či dřeva. Většina lidí přitom zvažuje zejména cenu a vzhled. Při výběru vhodného stavebního materiálu je důležité uvědomit si i další dvě věci. Jednou je šířka konstrukce – čím širší bude totiž lem záhonu, tím užší prostor vám zůstane na pěstování. Druhou je odolnost proti vlhkosti a vlivům počasí, z čehož vyplývá životnost konstrukce, ale i způsoby její ochrany. Například cihlové zídky vypadají krásně, ale vlivem vlhkosti a promrzání se běžné cihly začnou brzy drolit.

Vnútro vyvýšeného záhonu

Betonové tvárnice jsou odolné a pokud je zvenku obložíte například kamenem, budou vypadat hezky, ale taková zídka je ve výsledku příliš široká. A sedět na zídce a vykrucovat se při práci do boku rozhodně není pohodlné.

Plech je sice odolný a taková konstrukce není hrubá, ale zhoršuje přehřívání a prosychání záhonů.

Jako ideální materiál se tedy jeví dřevo – do zahrady se perfektně hodí, jednoduše se s ním pracuje a výsledná konstrukce má malou tloušťku. Potřebné je však chránit jej před působením vlhkosti – základem je napouštědlo (chrání proti hnilobě a dřevokazným houbám), dále můžete použít tenkovrstvou (olejovou) lazuru nebo olej. Chytrý je nátěr 2 v 1, tedy lazura zkombinovaná s napouštědlem.

Zevnitř, kde je dřevo v neustálém kontaktu se zeminou, je dobré chránit ho vhodnou hydroizolační fólií, například nopovou – připevněte ji nopy směrem ke dřevu, aby kolem mohl proudit vzduch. Pokud nemáte rádi plasty, můžete fólii vynechat, ale v takovém případě počítejte s kratší životností dřevěné ohrady.

Jak postupovat při realizaci

Vyvýšený záhon není velký květináč. Na rozdíl od květináče totiž nemá dno, ale obsah záhonu je přímo spojen s půdou pod ním. Nejdříve si vyznačte plochu určenou na vyvýšený záhon (např. provázkem). Odstraňte trávu a horní vrstvu půdy asi do hloubky 30 až 50 cm. Drn a půdu si odložte, později ji využijete při vyplňování záhonu. V případě dřevěné konstrukce je vhodné chránit její spodní část před vlhkostí – vykopejte po obvodu záhonu rýhu a vyplňte ji štěrkem, který bude sloužit jako drenáž.

Kvety vo vyvýšenom záhone

Na samotnou konstrukci můžete použít dřevěné hranoly, desky nebo palety. V podstatě jde o jakýsi malý plný plot – v rozích a případně i na dalších stranách záhonu osaďte nosné sloupky (hranoly), na které zvenčí přišroubujete výplň z desek, plných palet nebo z tenčích hranolů. Dřevo pak natřete podle návodu. Na dno záhonu položte pletivo s malými oky které zabrání, aby se dovnitř dostali krtci a hraboši. Vnitřní stranu stěn je dobré vyložit nopovou fólií – jednak bude chránit dřevo před vlhkostí z půdy, jednak zamezí odpařování vody z výplně záhonu. Fólii lze upevnit na horním okraji např. pomocí šroubů a ocelového pásu.

Důležité je, čím a jak záhon vyplníte

Správná výplň vyvýšeného záhonu je tvořena třemi vrstvami biologického materiálu, z nichž každá má svou funkci:

První vrstva

  • (Asi třetinu výšky) tvoří větve, případně i tvrdé stonky se mohou kombinovat také s podkladem z kartonu. Základním úkolem této vrstvy je zadržování vody.

Druhá vrstva

  • (Minimálně do dvou třetin výšky záhonu, může být i vyšší), by měly obsahovat organické složky, které se budou postupně rozkládat a slouží jako zásobárna živin. Může ji tvořit směs drnu (trávou dolů) a nevyzrálého kompostu, kuchyňský odpad, tráva a listy ze zahrady prokládané půdou, případně zkombinované i s hnojem či popelem.

Třetí vrstva

  • může být vyzrálý kompost a na závěr zahradní substrát, ale také zemina z pozemku smíchaná s prosetým vyzrálým kompostem v poměru 1 : 1.

Biely vyvýšený záhon

Vnitřek záhonu tedy tvoří množství postupně se rozkládající organické hmoty, která vytváří teplo a velmi výživnou půdu. Důležitý je však i jeho povrch, který by měl chránit mulč – ideální je sláma, která udrží v půdě vlhkost a zároveň brání uchycení plevele. Můžete mulčovat i posekanou trávou, která je zároveň zdrojem živin, pozor však, aby její vrstva neposkytla útočiště slimákům. Vyvýšené záhony se neryjí, jejich povrch se jen prokypří motyčkou. Na podzim na ně vrstvěte rostlinný odpad ze zahrady – do jara zetlí, čímž se doplní živiny i hmota, protože obsah záhonu postupně sedá.

Kdy je ten správný čas?

Nejlepší je založit vyvýšený záhon na podzim, případně brzy na jaře. Ještě předtím však potřebujete nějaký čas na nasbírání dostatku vhodného materiálu, zejména dřeva a kompostu.

vety vo vyvýšenom záhone v GARDEONe

Šikovné je také vybudovat konstrukci záhonu byť právě teď a pak ji postupně zaplňovat – nejdříve uložíte pletivo a vrstvu větví, pak uděláte ze záhonu dočasný kompost, který budete během plnění utlačovat a zalévat. Když ho zaplníte do dostatečné výšky, zasypete ho vhodnou zeminou nebo substrátem, a záhon je připraven na sázení.

Zdroj (Source):
Fotobanka GARDEON