Víte, co je skvělé? Mít zahradu na střeše!

Zelená střecha je dlouhodobý trend

Střešní zahrady nebo zelené střechy, jak se jim dnes častěji říká, nejsou žádnou novinkou. Byly jedním ze sedmi divů starověkého světa. Závěsné zahrady královny Semiramis, které uprostřed pouště v Babylonu vytvořily nádhernou osvěžující oázu, byly ve skutečnosti také zelenými střechami. Ve skutečnosti je podle vědců termín „visuté zahrady“ chybným překladem z řečtiny. Mnohem výstižnější by byl výraz „střešní zahrady“, neboť se jednalo o stupňovité arkádové terasy pokryté zelení.

V současné době zažívají zelené střechy velkou renesanci. A to nejen pro svou krásu. Dnes, v době klimatických změn, si stále více uvědomujeme význam jejich praktických vlastností.

Jaké výhody má zelená střecha?

Na první pohled se jedná o estetickou zelenou plochu, ale má i své užitečné vlastnosti. Stručně řečeno, je to lepší hospodaření s vodou na pozemku a příjemnější klima. Podívejme se však na výhody zelených střech podrobněji:

• Zeleň pohlcuje oxid uhličitý a produkuje kyslík (1 m² zelené střechy může pohltit až 5 kg CO2 za rok). Dokáže také zachycovat drobné prachové částice ze vzduchu, čímž snižuje prašnost.
• Rostliny, stejně jako substrát pod nimi a další vrstvy zelené střechy, mají také přirozenou schopnost zachycovat dešťovou vodu a zadržovat ji na zemi. V létě se díky zelené střeše odvádí do kanalizace o 70 až 95 % méně!
• Kromě toho také ochlazuje okolní prostředí tím, že postupně uvolňuje vlhkost ze zelené střechy do vzduchu.
• Rostliny jsou navíc nejlepším, nejpřirozenějším a nejúčinnějším způsobem stínění. Takže zatímco teplota na povrchu běžné střechy s tmavou krytinou může v létě dosáhnout více než 80 °C, na střeše pokryté rostlinami je několikanásobně nižší. V blízkosti zelené střechy tak může být v letních dnech až o 40 °C chladněji než u běžné střechy! To je v současných letních vedrech k nezaplacení.
• Zelené střechy také účinně chrání prostor pod střechou před ochlazováním v zimě a před přehříváním v létě. Vrstva zelené střechy má totiž jedinečné tepelně technické vlastnosti, které eliminují rychlé výkyvy teplot. Kromě ochrany před únikem tepla v chladném období má zelená střecha díky vysoké absorpci vody také dlouhodobý chladicí účinek v letních měsících. To samozřejmě velmi účinně snižuje náklady na vytápění a chlazení prostor pod ní.
• vegetace, která chrání ostatní vrstvy střechy před účinky UV záření, čímž zároveň prodlužuje životnost celé střešní konstrukce.

Zejména výše zmíněné zachytávání dešťové vody je prospěšné a důležité v několika ohledech.

Jak souvisí zelené střechy a aktuální legislativa?

Zvláště důležité je v této souvislosti hospodaření s dešťovou vodou. Zachycování dešťové vody na pozemku, při kterém mohou hrát důležitou roli i zelené střechy, je totiž prospěšné nejen pro bezprostřední okolí domu, ale i pro celou krajinu. Nepropustné povrchy, jako je asfalt, beton nebo běžné střešní krytiny, způsobují rychlý odtok velkého množství srážek z pozemku, což vede ke značným problémům – nejprve s přívaly vody, poté s nedostatkem vody v půdě. A právě na tyto závažné skutečnosti reagují současné evropské zákony. V naší zemi je nyní zachytávání dešťové vody na pozemku u novostaveb dokonce povinností stavebníka. Současná legislativa je v tomto ohledu mnohem přísnější, než jsme byli zvyklí v minulosti, takže bez vhodného řešení vsakování, zachycování či odtoku dešťové vody můžete mít problémy se stavebním povolením či s kolaudací stavby.

Co tedy říká stavební zákon? Povinností stavebníka je zachytit dešťovou vodu ze střech a dalších odvodňovaných ploch na svém pozemku v co největší míře tak, aby neodtékala všechna najednou – to znamená, že ji musí nechat vsáknout do půdy nebo ji zachytit do nádrží a později ji použít například na zalévání. Většina vody, která dopadne na pozemek, by tedy měla na pozemku zůstat. Pouze v případě, že vsakování ani zachycování není možné, lze dešťovou vodu odvádět regulovaným odtokem do tzv. společné dešťové kanalizace. Regulované vypouštění do jednotné kanalizace je až poslední možností. Obojí podléhá schválení vodoprávním úřadem.

Co je to zelená střecha a jaké je její složení?

Zjednodušeně řečeno, zelená střecha používá místo klasické střešní krytiny několik vrstev, které vytvářejí vhodné prostředí pro rostliny a chrání střešní konstrukci a prostory pod ní před vodou, vlhkostí a narušením kořenů rostlin. Zelená střecha se tedy skládá z několika vrstev, které jsou navrstveny na nosnou konstrukci. Shora dolů jsou vrstvy zelené střechy uspořádány v následujícím pořadí:

• vegetace – vhodné rostliny,
• vegetační vrstva – střešní substrát nebo hydro-akumulační desky, ve kterých mohou rostliny zakořenit. Vegetační vrstva zásobuje rostliny vodou a živinami a také zadržuje vodu a zpomaluje její odtok,
• filtrační vrstva (geotextilie) – propouští vodu a zadržuje substrát. Zabraňuje vyplavování drobných částic ze substrátu a ucpávání drenážní vrstvy,
• drenážní vrstva (drenážní fólie, drenážní panely nebo sypký materiál) – odvádí přebytečnou vodu a chrání tak rostliny před přemokřením,
• ochranná vrstva (kořenová izolace) – chrání hydroizolaci před poškozením prorůstajícími kořeny rostlin,
• hydroizolace – chrání spodní vrstvy (nosnou konstrukci nebo tepelnou izolaci) a také půdní prostor před vodou a vlhkostí.

V některých případech (když vegetační vrstva nemá kapacitu akumulovat dostatek vody) se nad drenáž přidává hydro-akumulační vrstva, která pomáhá zadržet a uložit více vody potřebné pro rostliny.

Jaké jsou tipy zelených střech?

V zásadě existují dva typy zelených střech, které se liší jak vegetací, tak typem a tloušťkou substrátu:

• Extenzivní zelené střechy jsou jednodušší, v podstatě bezúdržbové a mají menší tloušťku – tloušťka substrátu je v tomto případě 6 až 15 cm. Extenzivní substrát je zde živnou půdou pro suchomilné rostliny – nejčastěji rozchodníky a další sukulentní druhy, které jsou velmi odolné a snášejí extrémní podmínky, které mohou na střeše panovat. Na extenzivní střeše však může růst i rozmanitější rostlinné společenstvo – například luční rostliny (zejména suchomilné trávy, byliny a kvetoucí trvalky), které vypadají zajímavěji a mohou být také útočištěm užitečného hmyzu. Taková střecha může být krásná i praktická, ale není určena k aktivnímu využití.
• Intenzivní zelené střechy jsou náročnější na výstavbu a údržbu, ale taková střecha může vytvořit skutečnou střešní zahradu s květinovými záhony, zeleninovými záhony, ovocnými a okrasnými keři nebo dokonce stromy. To s sebou samozřejmě nese i větší tloušťku substrátu, a tedy i vyšší hmotnost – u intenzivních zelených střech se používá minerální a intenzivní substrát o celkové tloušťce větší než 30 cm. Právě tloušťka substrátu rozhoduje o tom, co na takové střeše poroste – zda to bude trávník, květiny a keře, nebo zda budete moci pěstovat zeleninu či případně ovoce. Na intenzivní střeše tak můžete vytvořit prostor, který můžete aktivně využívat k odpočinku nebo pěstování.

Jakou údržbu si vyžaduje zelená střecha?

Způsob údržby nebo péče souvisí s typem střechy. Intenzivní zelené střechy jsou spojeny s intenzivním využíváním a pěstováním rostlin, takže vyžadují pravidelnou péči, která je srovnatelná s péčí o běžnou zahradu, ať už okrasnou nebo užitkovou. Nezbytný je také zavlažovací systém.

Naproti tomu extenzivní zelené střechy jsou v podstatě bezúdržbové, protože rostliny na nich rostoucí se o sebe „postarají“ samy a zvládnou extrémní podmínky, které se mohou vyskytovat na odkrytých střešních plochách s minimálním substrátem. V závislosti na zvolených rostlinách proto nevyžadují prakticky žádnou nebo jen minimální péči (např. kosení střešní louky dvakrát ročně).

Na co myslet při realizaci zelené střechy?

Opět záleží na typu střechy. Protože extenzivní zelené střechy mají menší tloušťku, nemají ani vysokou hmotnost. Nekladou proto zvláštní nároky na dimenzování střešní konstrukce. Nemusí se po nich ani chodit, protože péče o ně se v podstatě neliší od péče o běžnou střechu. Extenzivní zelenou střechu lze tedy realizovat na většině budov, a to nejen na ploché střeše, ale dokonce i na šikmé konstrukci (se sklonem větším než 5°). Šikmé zelené střechy jsou však technicky náročnější, a tudíž i dražší.

Intenzivní zelené střechy mají větší tloušťku střešní vrstvy, a tedy i vyšší hmotnost. V takovém případě musí být nosná konstrukce připravena unést i váhu objemnějších rostlin a větší množství vody a musí být schopna zvládnout i zátěž osob pohybujících se po střešní zahradě a zahradní techniky. Takové zatížení samozřejmě klade zvýšené nároky na statiku a dimenzování střešní konstrukce. V souhrnu je tedy vytvoření tohoto krásného a užitečného prostoru spojeno také s vyšší finanční zátěží.

Jak si zrealizovat garáž nebo přístřešek se zelenou střechou?

Pokud chcete mít zelenou střechu například na garáži nebo přístřešku pro auto, není to pro montované stavby GARDEON žádný problém – stačí nás o svém záměru informovat a my připravíme konstrukci stavby tak, aby se zvýšené zatížení potřebných vrstev střechy snadno zvládlo.

Pro tyto typy staveb je samozřejmě ideální volbou extenzivní zelená střecha nebo lehká extenzivní střecha, a to i vzhledem k jejich relativně malému půdorysu. Nevyrostou na ní rajčata ani jahody, ale bude krásná a užitečná bez jakékoliv údržby. Za extenzivní zelenou střechu nezaplatíte majlant – ceny začínají na 1000 Kč za m2 (jedná se o cenu vrstev nad hydroizolací, protože skladba zelené střechy a běžné střechy se neliší).

Zdroj (Source):
GARDEON