I v nejchladnějších měsících může být zahrada krásná a zajímavá. Stačí jen vybrat vhodné rostliny pro zimní období a zasadit je na vhodná místa – například před okno nebo naproti terase, abyste se mohli v zimě kochat výhledem z tepla.
Samozřejmě, že zahrada je v zimě krásná jinak než v jiných ročních obdobích, ale o to jde. Prostor k vyniknutí dostanou i další druhy rostlin, zejména stálezelené keře a jehličnany, ale více na očích jsou i barevné plody některých stromů nebo trsy okrasných trav. I v nejchladnějších měsících mohou dělat radost něžné květiny – stačí jen pár slunečných dnů, aby vykvetly zimní druhy. I když zimní květy nejsou velké, je jich více a často krásně voní.
Hamamel
Hamamelis vás v zimě potěší spoustou zářivých květů, které navíc krásně voní – nejčastěji žluté, ale existují i oranžové nebo vínové kultivary.
Tento velký opadavý keř podobný lískám pochází z Číny, odkud se koncem 19. století rozšířil do celého světa. Jeho listy se na podzim zbarvují do červena a později se holé hlízy pokryjí odolnými květy – některé kultivary kvetou již v listopadu, jiné postupně během celé zimy, od Vánoc až do jara.
Hamamelis je poměrně dlouhověký a rozložitý – dosahuje výšky až 5 m a šířky kolem 3 m. Navíc nesnáší řez, proto je důležité, aby měl na zahradě dostatek prostoru. Vynikne například jako solitera v trávníku nebo před tmavším pozadím stálezelených listnáčů (cesmíny, vavříny). Bude se jí dařit na slunném nebo polostinném stanovišti, v mírně vlhké a kyselé půdě.
Kortadérie
V zimě jsou v zahradě krásné také okrasné trávy – jednou z nejpůsobivějších je impozantní kortaďa pampová (Cortaderia selloana), jejíž vysoká stébla jsou zakončena jemnými chocholíky bílých květů.
Kortaderie je velmi atraktivní vytrvalá tráva pocházející z jihoamerických pamp. Ve vhodných podmínkách vytváří husté, vysoké trsy a koncem léta výrazná květenství, která připomínají jemné peří. Na podzim se neseče, ale před nástupem zimy je třeba trsy pevně svázat, aby se zabránilo sněhu a zimní vlhkosti, na které je pampová tráva citlivá. Suchá nadzemní část se odstraňuje až brzy na jaře – trs se seřízne asi 15 cm nad zemí, aby se podpořila tvorba nových listů.
Kortaderie potřebuje slunné stanoviště a sušší, dostatečně propustnou půdu. Může dorůst až do výšky 2 m, takže je opravdu nepřehlédnutelná a skvělá dominanta, zejména v moderních zahradách. Lze ji vysadit jako solitéru do trávníku, ale vynikne i ve skupině nebo jako vysoká živá stěna.
Jedle
Jehličnany mají možnost více zazářit v zimě, kdy si zachovávají syté barvy. Možná vás překvapí rozmanitost a barevnost jedlí (Abies) – je známo až 40 druhů a mnoho kultivarů. Vyznačují se krátkými a tužšími lesklými jehlicemi, ale zajímavé mohou být i jejich vzpřímené šišky – velmi působivé jsou například namodralé šišky jedle korejské.
Jedle pocházejí z chladnějších horských oblastí a přirozeně rostou v Evropě, Asii a Severní Americe. Dávají proto přednost chladnějšímu klimatu s dostatkem vláhy, ideálně s mírně kyselou a dobře odvodněnou půdou. Většina z nich potřebuje prostředí s čistým vzduchem, ale existují i výjimky – například jedle bělokorá se stříbřitým jehličím snese i městské ovzduší.
V zahradě můžete jedli nechat vyniknout jako solitéru nebo ji seskupit s dalšími jehličnany. Než ji však zasadíte, zjistěte si, do jaké velikosti vyroste – některé jsou statné stromy vysoké až 30 m, takže se hodí jen do velkých zahrad, jiné jsou krátké a kompaktní (například zakrslý a pomalu rostoucí kultivar jedle balzámové), takže se dobře uplatní i ve skalce nebo v květináči. Mimochodem, jedle v květináči může být krásným živým vánočním stromkem pro sváteční období.
Dřín
Chcete v zimě rozzářit svou zahradu živými barvami? Po opadání listů krásně vynikne jasně vínově červený odstín kůry mladých výhonů dřínu bílého (Cornus alba).
Dřín bílý je rychle rostoucí vzpřímený opadavý keř s krásným zimním zbarvením větví. Jeho výhodou je, že je velmi odolný a nenáročný – netrpí škůdci ani chorobami a snáší suché a málo úrodné štěrkovité, písčité půdy i zamokření na jílovitém podloží. Snáší i silné mrazy, takže se jí dobře daří i v květináčích. Snáší téměř každé stanoviště, ale její větve jsou nejkrásnější na přímém slunci. Neřezaná může být dosti rozložitá, ale velmi dobře snáší řez, takže ji lze brzy zjara směle zastřihnout. Tento řez zároveň podpoří tvorbu nových barevných výhonů.
Dřín bílý se používá především ve skupinových výsadbách, ať už v keřových záhonech, nebo na březích rybníků. Může však sloužit i jako živý plot a ochrana před větrem, hlukem nebo pohledy.
Cesmína
Zářivě červené plody cesmíny ostrolisté (Ilex aquifolium) jsou v zimě nápadným doplňkem zahrady a spolu s lesklými zelenými listy tvoří dokonalou vánoční kombinaci. Zvláště pokud jsou v mrazivých dnech pokryty bílou jinovatkou, je to skutečná zimní pohádka.
Cesmína je stálezelený strom s krásnými lesklými tmavě zelenými listy s výrazně zubatými, pichlavými okraji, které mohou mít nápadné bílé lemování. V zimě je doplňují výrazné červené bobule, které vytvářejí skutečně působivou barevnou kombinaci. K tvorbě plodů jsou však zapotřebí jak samčí, tak samičí rostliny.
Tento středně velký keř (asi 3 m vysoký a 2 m široký) snáší velmi dobře řez, takže jej lze pěstovat jako strom s korunou a kmenem, ale cesmína je skvělá zejména jako živý plot – díky své hustotě a trnům je téměř neprostupná nejen pro lidi či zvířata, ale i pro pohledy a hluk. Její plody jsou však jedovaté a pozor si raději dávejte i na pichlavé listy. Proto není dobré vysazovat ji příliš blízko chodníku nebo terasy.
Čemeřice
Krásné sněhobílé květy čemeřice černé (Helleborus niger) se objevují v lednu – je to jedna z prvních trvalek, které v zimě kvetou. Říká se jí také „zimní růže“ a v západní Evropě je považována za pravou „vánoční růži“, takže se často pěstuje v květináčích speciálně pro vánoční období.
Tato trvalka snese mrazy pod – 30 °C a v zimě vás kromě stálezelených listů potěší především velkými bílými mrazuvzdornými květy, které se objevují od ledna do dubna. Čemeřice černá pochází z Alp a Apeninského poloostrova, kde roste ve světlých lesích na vápnitém podkladu. Má proto ráda polostín a hodí se například pro výsadbu pod stromy. Nejlépe se jí bude dařit v propustné půdě s vyšším obsahem humusu a vápníku. Dospělá rostlina je asi 35 cm široká a 25 cm vysoká, takže je vhodná i do květináčů na balkon, kde budete mít díky jejímu stanovišti květy i v zimě. Ale pozor, celá rostlina je prudce jedovatá!
Hlohyně
Tento hustý keř rozzáří zahradu v zimě nejen stálezelenými listy, ale také barevnými plody – podle druhu mohou být oranžové, červené nebo žluté.
Hlohyně (Pyracantha) je však atraktivní po celý rok – na začátku léta ji pokrývají jemné bílé květy, které na podzim vystřídají sytě zbarvené bobule, jež keř zdobí i v zimě, kdy jsou zároveň potravou pro ptáky. Je to tedy ta pravá rostlina na zimu, a to nejen pro svou krásu.
Původní domovinou tohoto velmi odolného stromu je Malá Asie a jižní Evropa. Dorůstá do výšky 2 až 3 m a má ráda slunná místa, ale bude se jí dařit i v polostínu. Důležitá je také propustná půda s dostatkem živin. Pokud chcete, aby byl pěkný a hustý, je nezbytný také správný řez.
Hlohyně je velmi vhodná pro živé ploty – je totiž nejen stálezelená, ale také hustá (a také trnitá) a velmi dobře snáší stříhání. Lze ji pěstovat i v květináčích na terase nebo balkoně, potřebuje však dostatečně pevnou oporu.
Jasmín
Drobné zlatožluté květy Jasminum nudiflorum mohou rozzářit zahradu v době, kdy v přírodě není mnoho barev. Zvláště pokud necháte tento plazivý stromek převisnout přes zeď nebo plot, vytvoří v zimě větvičky hustě obsypané žlutými květy zlatý vodopád.
Jasmín nahý je nízký plazivý opadavý keř pocházející z Číny. Na jeho hustých, převislých větvích bez listů kvetou od pozdního podzimu do jara drobné voňavé žluté květy – nové se objevují vždy za teplejších slunečných dnů.
Žlutý zimní jasmín je jednou z nejlépe mrazuvzdorných rostlin a jeho pěstování je poměrně snadné – nemá žádné zvláštní nároky na půdu, potřebuje jen pravidelnou zálivku a nejlépe se mu bude dařit tam, kde má dostatek slunce. Přirozeně dorůstá do výšky a šířky kolem 1,5 m, ale pokud je podporován, může dosáhnout až 4 m. Lze jej také dobře tvarovat (po odkvětu seřízneme) a voňavé zimní květy mohou být i pěknou dekorací ve váze. Převislý jasmín se často používá jako popínavá rostlina podél plotů a zdí, pokud ho uvážete do oblouku nebo k pergole, vytvoří v zimě atraktivní dekorativní prvek v zahradě.
Kalina
Milujete zimní venkovní květiny? Zajímavou volbou může být kalina vonná (Viburnum farreri), která krásně voní. Hlavní období kvetení kaliny vonné je od února do dubna, ale půvabné bílé nebo růžové květy se mohou na holých větvičkách objevit již v listopadu. Na podzim je atraktivní také díky svým listům, které se zbarvují do sytě červeného odstínu.
Tento hustý, pomalu rostoucí opadavý keř pochází z lesnatých oblastí severní Číny. Dorůstá do výšky 2 až 3 m a šířky 2 m a nevyžaduje žádnou zvláštní péči, pouze je vhodné rostlinu jednou za několik let zmladit. Netrpí chorobami a snáší i silné mrazy, doporučuje se však před zimou nahromadit suché listy u kořenů. Kalina potřebuje kyselou, mírně vlhkou a propustnou půdu. Snese i polostín, ale nejlépe se jí bude dařit na chráněném slunném stanovišti, kde má tendenci bohatěji kvést.
Vysaďte kalinu na místo, kde se z ní můžete těšit i v zimě, například na místo, které je dobře viditelné z oken domu nebo příjezdové cesty. Pěkně vynikne i samostatně na tmavším pozadí – například před kompaktními jehličnany nebo břečťanem porostlou zdí zahradního domku. Měl by mít také kolem sebe dostatek prostoru.
Mahonia
Pokud chcete, aby vaše zahrada byla krásná i v zimě, určitě byste neměli vynechat mahonie. Tento odolný stálezelený keř vás potěší v každém ročním období, a to nejen svými zajímavými listy. Na konci zimy se mahonie ozdobí nápadnými trsy žlutých květů, které na podzim vystřídají modré bobule.
Mahonie pocházejí z lesů západní části Severní Ameriky. Je známo mnoho druhů, ale v naší oblasti je nejběžnější odolná Mahonia aquifolium. Mahonie kvetou v zimě nebo brzy na jaře – některé druhy kvetou v mírné zimě již v prosinci nebo lednu, jiné v únoru nebo březnu.
Na začátku zimy je také mohou zdobit dekorativní modré bobule, pokud je ovšem nesbírají ptáci, kteří na nich rádi hodují. Celoroční ozdobou jsou také jejich lesklé tmavě zelené listy s ostny na okrajích, které připomínají listy cesmíny, a u některých druhů se na podzim zbarvují do tmavě červené barvy. Větvičky vydrží ve váze několik týdnů a jsou krásné i ve vánočních aranžmá.
Většina mahonií dává přednost stinnému místu nebo polostínu a potřebují také dostatečně vlhkou, ale propustnou půdu. V závislosti na druhu mohou dorůst do výšky 1 až 2 m a dobře se jim daří „jednotlivě“ nebo ve skupině. Jejich pichlavé listy jsou však důvodem, proč se používají především jako spolehlivě neprostupný živý plot.
Zdroj (Source):
https://www.drkresanek.sk
https://www.plantopedia.com
https://www.upload.wikimedia.org
https://www.najlacnejsiedreviny.sk
https://www.zahradnymagazin.sk
https://www.slovensketrvalky.sk
https://www.shop.zelenydom.com
https://www.stavba-az.sk
https://www.media.dumazahrada..cz
https://www.flog.pravda.sk
