Přemýšlíte nad vyvýšenými záhony, které by vás osvobodily od věčného ohýbání se a práce v hlubokém předklonu? Tento problém dokáží vyřešit, ale abyste byli s výsledkem opravdu spokojeni, při jejich budování byste měli dodržet několik pravidel.
Výhody a nevýhody vyvýšených záhonů
Kromě toho, že vyvýšené záhony vás mohou zbavit nepříjemného ohýbání se a tím šetřit vaše záda, mají i další výhodu, dá se v nich dosáhnout úplně jiné kvality půdy, než máte na pozemku. Perfektně se tedy hodí tam, kde je neúrodná země či vysoká spodní voda, nebo v případech, kdy potřebujete pro rostliny různé parametry půdy (například borůvkám vyhovuje kyselá půda, rajčatům či mrkvi zase více zásaditá).
K jejich výhodám patří i jednodušší ochrana před krtky, a to, že výše zasazené rostliny nejsou tak náchylné k poškození přízemními mrazíky.
Naopak nevýhodou vyvýšených záhonů je jejich náchylnost k přehřívání, které nevyhovuje některým druhům zeleniny, a také rychlejší prosychání, a tedy vyšší spotřeba vody. K pěstování také využijete menší plochu pozemku a záhony se nedají jednoduše zrýt a přeskupit jinak, než je tomu běžné v klasické zahradě (vyvýšené záhony se dokonce neryjí vůbec). Je tedy třeba trochu jinak plánovat, co, kam a kdy vysadíte. A samozřejmě s jejich vybudováním a údržbou jsou spojeny vyšší náklady i více práce.
Nenechte se tedy unést jen představou většího pohodlí při práci. Dříve, než začnete plánovat stavbu vyvýšených záhonů, dobře zvažte všechna pro i proti.
TIP Gardeonu: Pokud stavíte záhon na zámkové dlažbě, betonovém podkladu, terase nebo jiné nepropustné ploše, potřebujete vyvýšený záhon se dnem. Záhon beze dna je vhodný pokud stavíte přímo na zahradní půdě, trávě nebo hlíně. Otevřené dno zajistí přirozenou drenáž a voda jednoduše prosákne do spodních vrstev půdy.
Vhodné místo pro vyvýšený záhon
Při výběru místa byste měli brát v úvahu v první řadě nároky rostlin, tedy množství slunce, ale také to, nakolik bude záhon vystaven větru. Jelikož se jedná o výrazný prvek, který ovlivní vzhled zahrady, můžete záhony využít například k oddělení zón s různými funkcemi, nebo k vytvoření zákoutí, linie vedle plotu či zajímavého uskupení v některé části pozemku.
Důležitým kritériem je také vzdálenost záhonů od zdroje vody a také od zahradního domku či garáže, kde máte uloženo nářadí. Snadný přístup k zahradnímu nářadí, hadicím a jiným pomůckám sníží námahu a čas strávený přesuny. Záhon vytvoří estetické propojení mezi stavbou a okolní zahradou a v některých případech mohou stěny staveb poskytovat i částečnou ochranu před silným větrem, což je prospěšné pro citlivější rostliny.
Zohledněte také orientaci vůči slunci. Záhony umístěné na severní straně zahradního domku mohou trpět nedostatkem světla, zatímco na jižní straně může docházet k nadměrnému přehřívání půdy, zvláště pokud je konstrukce záhonu z tmavého materiálu.
Záhon pod nebo v blízkosti pergoly dokáže výrazně zpříjemnit posezení, například voňavými bylinkami nebo květinami. Pokud je pergola určena pro popínavé rostliny, záhon jim poskytne ideální podmínky pro růst a poslouží k vizuálnímu oddělení oddechové zóny pod pergolou od zbytku zahrady.
TIP Gardeonu: V okolí pergoly a altánků, kde si chcete užívat nerušeného odpočinku, doporučujeme vysadit rostliny, které přirozeně odpuzují hmyz. Skvělou volbou je levandule, meduňka lékařská nebo citrónová tráva, které svým aroma spolehlivě odežene komáry a jiný otravný hmyz.
Vhodné rozměry záhonů
Rozměry by měly odpovídat nejen dostupné ploše, ale také vašim potřebám při práci. Výška záhonu bývá přibližně 70 až 90 cm, šířka by měla být taková, abyste pohodlně dosáhli do středu. Pokud je záhon přístupný ze dvou stran, měl by být široký maximálně 160 cm, někomu však postačí i metr. Je totiž velký rozdíl v tom, jestli se o něj bude starat drobná žena, která nemá ani metr šedesát, nebo téměř dvoumetrový chlap.
Při plánování rozměrů je proto nejlepší vyzkoušet si, v jaké výšce se vám bude ještě dobře zalévat a do jaké vzdálenosti pohodlně dosáhnete při okopávání či pletí plevele. Délka záhonu může být v podstatě jakákoli a měla by vycházet zejména z rozměrů plochy, kterou máte k dispozici. Důležitá je však šířka chodníku mezi záhony – určitě by neměl být jen tak tak na projití. Myslete na to, že se k záhonům budete muset občas dostat i s kolečkem. Chcete-li chodníky vydláždit, počítejte s rozměry konkrétní dlažby. Ušetříte si tím řezání či spáry po okrajích, které by se špatně udržovaly.
Jaký materiál je nejlepší?
Vyvýšené záhony se budují z různých materiálů. Z cihel, takzvaných dé-té-ček, tedy betonových tvárnic, které se používají pro stavbu základů, z palisád či dřeva. Většina lidí přitom zvažuje především cenu a vzhled. Ale při výběru vhodného stavebního materiálu je důležité uvědomit si i další dvě věci. Jednou je šířka konstrukce, čím širší bude totiž lem záhonu, tím užší prostor vám zůstane k pěstování. Druhou je odolnost proti vlhkosti a vlivům počasí, z čehož vyplývá životnost konstrukce, ale také způsoby její ochrany. Například cihlové zídky vypadají krásně, ale vlivem vlhkosti a promrzání se běžné cihly začnou brzy drolit.
Betonové tvárnice jsou odolné a pokud je zvenčí obložíte například kamenem, budou vypadat hezky, ale taková zídka je ve výsledku příliš široká. A sedět na zídce a vykrucovat se při práci do boku rozhodně není pohodlné.
Plech je sice odolný a taková konstrukce není hrubá, ale zhoršuje přehřívání a prosychání záhonů.
Jako ideální materiál se tedy jeví dřevo. Do zahrady se perfektně hodí, snadno se s ním pracuje a výsledná konstrukce má malou tloušťku. Potřebné je však chránit jej před působením vlhkosti. Základem je mořidlo (chrání proti hnilobě a dřevokazným houbám), dále můžete použít tenkovrstvou (olejovou) lazuru nebo olej. Šikovný je nátěr 2 v 1, tedy lazura zkombinovaná s mořidlem.
Zevnitř, kde je dřevo v neustálém kontaktu se zeminou, je dobré chránit jej vhodnou hydroizolační fólií, například nopovou (připevněte ji nopy směrem ke dřevu, aby kolem něho mohl proudit vzduch). Pokud nemáte rádi plasty, můžete fólii vynechat, ale v takovém případě počítejte s kratší životností dřevěné ohrady.
Jak postupovat při realizaci
Nejprve si vyznačte plochu určenou na vyvýšený záhon (např. provázkem). Odstraňte trávu a horní vrstvu půdy asi do hloubky 30 až 50 cm. Drny trávy a půdu si odložte, později je využijete při vyplňování záhonu. V případě dřevěné konstrukce je vhodné chránit její spodní část před vlhkostí. Vykopejte po obvodu záhonu rýhu a vyplňte ji štěrkem, který bude sloužit jako drenáž.
Na samotnou konstrukci můžete použít dřevěné hranoly, prkna nebo palety. V podstatě jde o jakýsi malý plný plot. V rozích a případně i na delších stranách záhonu osaďte nosné sloupky (hranoly), na které zvenčí přišroubujete výplň z desek, plných palet nebo z tenčích hranolů. Dřevo poté natřete podle návodu.
Na dno záhonu položte pletivo s malými oky které zabrání, aby se dovnitř dostaly krtci a hraboši. Vnitřní stranu stěn je dobré vyložit nopovou fólií. Jednak bude chránit dřevo před vlhkostí z půdy, ale také omezí odpařování vody z výplně záhonu. Fólii můžete upevnit na horním okraji například pomocí šroubů a ocelového pásu.
Jak a čím vyplnit záhon?
Správná výplň vyvýšeného záhonu je tvořena 4 vrstvami, z nichž každá má svoji funkci:
- Drenážní vrstva – První vrstvu (asi třetinu výšky) tvoří větve, případně i tvrdé stonky, mohou se zkombinovat také s podkladem z kartonu. Základním úkolem této vrstvy je zadržování vody.
- Organická vrstva – Druhá vrstva (minimálně do dvou třetin výšky záhonu, může být i vyšší), by měla obsahovat organické složky, které se budou postupně rozkládat a slouží jako zásobárna živin. Může ji tvořit směs drnů trávy (trávou dolů) a nevyzrálého kompostu, kuchyňský odpad, tráva a listy ze zahrady prokládané půdou, případně zkombinované také s hnojem či popelem.
- Kompostová vrstva – Třetí vrstvou je vyzrálý kompost. Tato vrstva slouží jako základ pro kořeny rostlin a zajišťuje bohaté a postupné uvolňování živin.
- Vrchní vrstva s výsadbou – Na závěr umístěte vrstvu kvalitního zahradního substrátu nebo směsi prosátého kompostu a půdy. Do této finální vrstvy už můžete přímo sázet rostliny, které budou mít okamžitý přístup k živinám.
Vnitřek záhonu tedy tvoří množství postupně se rozkládající organické hmoty, která vytváří teplo a velmi výživnou půdu. Důležitý je však také jeho povrch, který by měl chránit mulč. Ideální je sláma, která udrží v půdě vlhkost a zároveň brání uchycení plevele. Mulčovat můžete i posečenou trávou, která je zároveň zdrojem živin, pozor však, aby její vrstva neposkytla útočiště slimákům.
Vyvýšené záhony se neryjí, jejich povrch se jen prokypří motyčkou. Na podzim na ně navrstvěte rostlinný odpad ze zahrady. Do jara se rozloží, čímž se doplní živiny i hmota, jelikož obsah záhonu postupně sedá.
Kdy je ten správný čas?
Nejlepší je založit vyvýšený záhon na podzim, případně brzy na jaře. Ještě předtím však potřebujete nějakou dobu na nasbírání dostatku vhodného materiálu, zejména dřeva a kompostu.
Šikovné je také vybudovat konstrukci záhonu třeba právě teď a pak ji postupně zaplňovat. Nejprve uložíte pletivo a vrstvu větví, pak uděláte ze záhonu dočasný kompost, který budete během plnění utlačovat a zalévat. Když ho zaplníte do dostatečné výšky, zasypete jej vhodnou zeminou nebo substrátem, a záhon je připraven k sázení.
