Pravidelný ořez stromů chrání nejen samotné dřeviny, ale také zahradní domky a garáže, které by mohly být poškozeny přerůstajícími větvemi. Různé druhy dřevin však vyžadují různé techniky a načasování řezu. Jak správně řezat stromy a kdy je k tomu ideální čas?
Důvody a význam ořezávání stromů
Ořezávání stromů pomáhá udržet jejich zdraví, tvar a produktivitu. Některé druhy, jako jádroviny (například jabloně a hrušky), potřebují pravidelný řez každý rok, aby zajistil dobrou úrodu a zabránil vzniku nemocí. Jiné stromy, jako okrasné dřeviny, vyžadují úpravu pro tvarování koruny a odstraňování nemocných nebo poškozených větví. Je důležité udržovat stromy v optimálním stavu, zvláště pokud se nacházejí v blízkosti staveb, jako jsou garáže a zahradní domky, aby se předešlo poškození.
Ideální vzdálenosti stromů od staveb
Při výsadbě stromů v blízkosti staveb je třeba dodržet správnou vzdálenost, aby se minimalizovalo riziko poškození základů kořeny nebo staveb padajícími větvemi. Zde jsou doporučení pro různé druhy stromů:
- Menší ovocné stromy (např. jabloně, hrušky): 3 až 4 metry. Tento prostor umožňuje stromu růst, aniž by kořeny zasahovaly do základů garáže či domečku.
- Větší ovocné stromy (např. třešně, ořechy): 5 až 6 metrů. Větší stromy potřebují více prostoru pro své kořeny a koruny, aby nepoškodily střechu nebo základy garáže či domečku.
- Jehličnany (např. smrky, borovice): 6 až 8 metrů. Jehličnaté stromy mají silný kořenový systém, který může zasáhnout základy garáže, jsou-li vysazeny příliš blízko.
- Listnaté okrasné stromy (např. břízy, javory): 5 až 7 metrů. Tato vzdálenost umožňuje jejich korunám volně se rozrůst bez rizika poškození konstrukcí přístřešků.
- Velké parkové stromy (např. duby, lípy): Minimálně 8 až 10 metrů. Velké stromy potřebují rozsáhlý prostor, aby jejich kořenový systém nezasahoval do základů stavby nebo odvodňovacích systémů.
Vhodná období pro řezání stromů
Důležitý je také čas, kdy stromy ořezáváme. Některé stromy je nejlepší ořezávat v zimních měsících, kdy jsou ve stavu vegetačního klidu, což jim pomáhá lépe zvládnout velké zásahy do jejich koruny. V zimě, od prosince do března, je vhodný čas pro ořez ovocných stromů, jako jsou jabloně a hrušky. Ořezávání v tomto období podpoří jejich jarní růst a zlepší kvalitu plodů.
Na podzim, obvykle v listopadu, se ořezávají zejména suché větve, zlikvidovat můžete i celé odumřelé stromy. Ty však lze odstraňovat kdykoli v průběhu roku.
V zimě, tedy přibližně od prosince asi do konce března, je vhodný čas na ořez některých ovocných stromů, začátkem zimy se řežou i některé okrasné dřeviny (s výjimkou těch, které kvetou na jaře). Správný termín přitom závisí na počasí – nemělo by příliš mrznout, ale nesmí se ještě nalévat poupata. Ve stavu vegetačního klidu je většina životních procesů rostliny zpomalena, takže si lépe poradí se zmlazením, tedy ořezáním, při kterém přijde o velkou část dřevní hmoty.
Z řezných ran na rozdíl od jara či léta nevytéká míza a řez v následujících týdnech zaschne. Výhodou je i minimální výskyt chorob a škůdců. Není to však období vhodné pro řezání či stříhání všech stromů. V zimě se provádí zejména prosvětlovací řez jádrovin, neřežou se ale choulostivé dřeviny (například stálezelené, nebo s jemnými větvičkami), které může poškodit mráz.
Během chladných měsíců se neřežou ani peckoviny (třešně, višně, švestky…). V tomto období se totiž šíří vzduchem spóry houbové choroby, která je může napadnout. Patří také k více teplomilným rostlinám, takže je lepší v zimě je zbytečně neporušit.
Na jaře, v dubnu a květnu, je třeba stříhat přebytečné výhony jabloní a hrušek, a také plané výhonky vyrůstající z kořenů a okolí kmene. V dubnu nebo začátkem května se mohou upravit řezem broskve, v době nasazení květních poupat nebo v období kvetení se prořezávají i švestky, které by při řezu v zimním období trpěly výtokem mízy.
V létě, od června do srpna, se tvaruje většina okrasných dřevin, provádí se také letní řez ovocných stromů. Typickým příkladem jsou broskve, které se pro jejich bujný růst řežou několikrát za rok, ale také meruňky a jiné peckoviny. Korunu peckovin (třešní, višní, broskví, nektarinek, meruněk či švestek) je totiž dobré prosvětlit po sklizni plodů. Někteří odborníci obecně doporučují řezání stromů pouze v hlavní sezóně, kdy je rostlina schopna rány aktivně zacelit.
Jak oříznout stromy, které brání při stavbě garáže nebo zahradního domku?
Pokud stromy zasahují do prostoru plánované stavby, je třeba provést správný řez, abyste je zachovali, ale zároveň neohrozili stavbu. Ořezávání větví, které se třou o střechu nebo stěnu, je důležité, aby se předešlo poškození. Větve je nutno oříznout co nejblíže kmeni, aby se zabránilo jejich dalšímu přerůstání a poškození stavby.
Hustá koruna může bránit proudění vzduchu a světla, což negativně ovlivňuje zdraví stromu i stavby. Odstraněním větví ve středu koruny se zajistí lepší proudění vzduchu, čímž snížíte riziko hromadění vlhkosti v blízkosti stavby, což může způsobit problémy, jako je plesnivění nebo poškození střechy.
Ochrana garáže a zahradního domku před kořenovým systémem
Stromy jsou důležitou součástí zahrady, ale jejich kořenové systémy mohou časem způsobit problémy, zvláště jsou-li zasazeny příliš blízko staveb. Kromě dodržování doporučené vzdálenosti při výsadbě je důležité věnovat pozornost preventivním opatřením, která zabrání poškození základů, drenážních systémů či odvodňování.
- Kontrola růstu kořenů:
Pokud stromy již rostou v blízkosti garáže, je vhodné pravidelně kontrolovat jejich kořenový systém. Kořenový růst může být někdy těžko viditelný, ale praskliny v chodnících nebo jiná narušení povrchu mohou naznačovat, že kořeny přerůstají do nežádoucích míst.
- Instalace kořenových bariér:
Kořenové bariéry mohou být dobrým řešením, chcete-li zabránit tomu, aby se kořeny rozšířily pod stavbu nebo do instalačních systémů. Tyto bariéry jsou často vyrobeny z odolných materiálů a jsou instalovány do země kolem stromu, aby usměrnily růst kořenů. Tento způsob pomáhá chránit základy garáží a domků, čímž předcházíte jejich poškození.
- Zabezpečení drenáže a odvodnění:
Kořeny stromů přirozeně vyhledávají vodu, takže pokud jsou v blízkosti staveb problémy s odvodněním nebo hromaděním vody, kořeny se mohou začít šířit směrem k těmto oblastem. Zajistěte správné odvodňovací systémy kolem staveb, aby se snížila potřeba kořenů hledat vodu na nežádoucích místech blízko stavby.
Při plánování výsadby nových stromů nebo při úpravě stávajících dřevin v blízkosti garáže či zahradního domku je důležité zvážit dlouhodobý růst stromu a jeho potenciální vliv na okolní stavby.
Konfigurace stavby s ohledem na prostředí, ve kterém se nachází, je rovněž důležitou součástí samotného projektu zahrady. Pokud plánujete zahradní domek vzhledem ke stávajícím stromům, je vhodné zvážit například navýšení nosnosti střechy, kvůli riziku padajících větví vlivem povětrnostních podmínek. Navýšení nosnosti střechy se realizuje prostřednictvím přidání střešních nosníků, které dokáží zvýšit standardní nosnost střechy, která je 120kg/m2 a tím pádem minimalizovat riziko poškození samotné stavby.
Máte-li pochybnosti o tom, zda je prostor pro stavbu garáže nebo zahradního domku dostatečný vzhledem ke stávajícím stromům, nebo potřebujete-li poradit s konkrétní situací ve vaší zahradě, kontaktujte nás. Naši odborníci vám rádi pomohou s plánováním a poskytnou rady šité na míru vašim potřebám.
