I v naší oblasti se stále častěji objevuje extrémní počasí – dlouhá období sucha střídají přívalové deště, při kterých se voda nevsákne do půdy, a tak většina odteče. To jsou projevy klimatických změn a trpí tím krajina, naše zahrady i studny. A to zvyšuje význam zadržování dešťové vody na zahradách. Jaké systémy zadržování vody jsou vlastně k dispozici a jaké jsou možnosti využití dešťové vody?
V létě se jen na zavlažování trávníku o rozloze 100 m2 spotřebuje denně více než 400 litrů vody. Voda, která padá z nebe, je zdarma a pro zalévání zahrady je dokonce lepší než voda z vodovodu. Dešťová voda neobsahuje chlór a je chudá na soli (naopak od tvrdé vody), takže nezpůsobuje zasolení půdy.
Je také dostatečně kvalitní pro splachování nebo mytí, což vám může ušetřit desítky litrů další vody z veřejného vodovodu.
Pokud chcete využívat dešťovou vodu jako ekologickou a výrazně levnější alternativu pro zalévání zahrady, nejjednodušším řešením je zadržovat vodu ze střechy v nadzemní nádrži, například ve velkokapacitním sudu. Nejlepší je umístit sud na dešťovou vodu přímo pod okap. Zároveň je dobré vyřešit i přepad přebytečné vody do vsakovací jímky.
Na takový jednoduchý systém na dešťovou vodu nepotřebujete mnoho peněz ani velkou střechu. Můžete jej přidat například i ke garáži nebo zahradnímu domku – buďpřímo při stavbě, nebo dodatečně později.
Přestože jsou nadzemní nádrže na dešťovou vodu nejlevnějším řešením, jejich využití má své limity.
Pokud chcete dešťovou vodu využívat k automatickému zavlažování nebo ji používat v domácnosti, je dobrým řešením systém na dešťovou vodu s podzemní retenční nádrží. Vodu z takové nádrže, která je umístěna pod zemí, pak můžete použít například i na splachování toalet, praní nebo mytí nádobí.
Pokud chcete využívat dešťovou vodu ve svém domě, budete potřebovat podzemní retenční nádrž na zachycení vody a čerpadlo nebo čerpací systém. Pokud bude voda z nádrže sloužit k zavlažování zahrady, je optimální volbou automatické ponorné čerpadlo. Vzhledem k tomu, že akumulační nádrž přijímá dešťovou vodu ze střechy, je důležitá také její filtrace – ta by měla být důkladnější, pokud má být využití dešťové vody rozsáhlejší. Listí a další hrubé nečistoty je třeba nejprve zachytit, což zajistí filtrační mřížky, které je třeba namontovat do střešních žlabů. O další úpravu vody se pak postará zemní filtr instalovaný před vtokem do retenční nádrže.
Při výběru vhodné nádrže na dešťovou vodu je důležité správně určit její objem. Ten by měl vycházet jak z potřeby dešťové vody v domácnosti (v závislosti na způsobu jejího využití), tak z velikosti střechy.
Velikost nádrže se obvykle určuje tak, aby zásoba dešťové vody stačila na 3 týdny v domácnosti a na zahradě. Doporučuje se zásobní objem 1 m3 na osobu a na každých 100 m2 pravidelně zalévané zahrady je také potřeba minimálně 1 m3. (Pro představu – pokud plánujete používat dešťovou vodu pouze na zalévání zahrady a úklid, pro běžnou čtyřčlennou domácnost s průměrně velkou zahradou postačí nádrž o objemu 4 až 6 m3).
Tento výpočet by měl vycházet nejen z plochy střechy, ale také z průměrných srážek v dané lokalitě. Pro zjednodušení však platí, že na každých 25 m2 plochy střechy by měl připadat přibližně 1 m3 akumulačního objemu. Ploše střechy 150 m2 tedy odpovídá nádrž na dešťovou vodu o objemu 6 m3.
Objem retenční nádrže by pak měl odpovídat menší z vypočtených hodnot.
Na zachytávání dešťové vody můžete získat dotaci. V rámci boje proti klimatické krizi je zadržování a využívání dešťové vody také prioritou státu. Plán obnovy proto počítá s finanční podporou ve formě příspěvku z programu na obnovu rodinných domů, který realizuje Ministerstvo životního prostředí Slovenské republiky prostřednictvím Slovenské agentury životního prostředí. Příspěvek v rámci programu Obnova domu je určen také na nádrž na dešťovou vodu včetně čerpadla.
